Thursday, April 19, 2018

Sweet Memories...


Sitting here at work and I’m having flashbacks to my aunty Helena’s funeral service when uncle Siaosi did the Geneology…lmao…literally EVERYONE’s Leimaxx came out to play like it was a full on koniseti (concert). Especially when he called aunty Malieta, my mom, and aunty Siliva (his wife)…omg, *literally dying over here* They all full on got up and waived at everyone like it was a tali-ui or something! And everyone that was there laughed their heads off like it was a comedy show. And then afterwards, aunty Malieta gets up on the mic and talks about her twin and how she passed away…guys, like the story alone was so real and so hilarious I was crying from so much laughter! But the most memorable part of the funeral was uncle Sione Matenoa and uncle Toni crying and weeping for their sister…I know it was supposed to be so sad, emotional and very sentimental, except, all of us cousins we literally dying of laughter that we had to hide our laughter because of the faifekau’s. But the highlight of the entire funeral was our cousin bonding waiting in the rain for a ride back to Kihei and Tilose and Katieli sitting in the back truck! I really don’t know how to put it in words, but I can draw you a picture. I was driving, there were about 9 of us packed inside the truck, yes, 9, and our brothers Katieli and Tilose sat in the back, hair out, cruisin’ em trying to light a cigarette to smoke in the pouring rain! It is one of my fondest memories with my cousins and I miss them. Hopefully, one day, we’ll get to reunite again and continue to do what we do best, make great memories!

Monday, April 16, 2018

Tala Fatongia Ki He Palasi 'oe Tu`i

Talafatongia ki he Palasi ‘o e Tu’i:

‘Oku fiema’u ‘aupito ‘a e kau ngaue ‘o e Palasi ke tokoni ki he kau Sotia, ka nau fakahoko fatongia lelei ki he Hau, pea kia Hou’eiki kae’uma’a ‘a e kakai ‘o e Fonua.
Ko e ‘Api ‘o e Tu’i na’e fa’a taku ko Loto’a, ‘i he kuohili ko e ‘api pe ia na’e mahino ‘a hono ‘a maka, pea ko loto leva ‘a e feitu’u pe potu tapu ‘oku ‘Afio ai e Hau mo hono Fale.
Kuo lahi foki e fanga ki’i loto’a ia he ‘ahoni pea tetau taku pe a Loto’a ko Palasi, pea ko hono tu’utu’uni mo hono ouau, ‘oku fakahoko tatau pe ia ki ha taha ‘o e ngaahi ‘Api ‘o e Tu’i ‘i he ‘Ene ‘Afio ai. Ko e fakatonuhia’i ‘o ha to’onga pe fakangofua, ‘oku fai pe ‘e Kinautolu ‘oku ‘Anautolu e Palasi, pe ko hano fakatonutonu mai mei he ‘Ofisi ‘o e Palasi.
Ko e Tu’u faka-Lao ‘o e ngaahi Tu’utu’uni ki he Palasi ‘o e Tu’i:
‘E malava ke ’eke’i ‘e ha taha ‘i he’ene totonu mo tau’ataina fakafo’ituitui ki ha’ane fa’ahinga to’onga ‘oku ‘ikai fetaulaki mo e tu’utu’uni ki he malumalu ‘o e Palasi, ‘o hange ko ha’ane fie fakamalu pe ‘a’ana ‘i ha ‘aho la’a pe kai tu’u. Ko e me’a ke mahino, ‘oka fie fakaloea, ke fakamahino ki ai ko Palasi ko e ‘api pe ia ‘o e Tu’i, pea ‘okapau ‘e ‘ikai ke fie fai ki hono ngaahi fakamolumalu, pea kataki ‘o ‘alu ki tu’a’a he koe kau le’o ‘oku nau ma’u e mafai ki hono malu’i mo pukepuke e malumalu mo e maau ‘o e Hau.
Ko e ngaahi ‘Ulungaanga ‘oku tapu pe ngofua ki Palasi:
Ko e ngaahi ‘ulungaanga fakapa’apa’apa ‘o e Palasi, ‘oku makatu’unga ia ‘i hangaahi to’onga ‘oku ‘ikai ke nau uesia e TAPU pea ko e anga ‘oku ‘ikai fakamatatu’a pe koha to’onga ‘oku ‘ikai kene fakatataua ai ha taha ‘oku ‘eiki ange, pe ko ‘ene fakasi’isi’i ‘eiki. Ko e ngaahi to’onga fakahikihiki ‘eiki pe ‘oku fai ki Palasi, pea ‘e ‘ikai ke lava ‘o manatu’i kotoa kae manatu’i ma’u pe e ngaahi me’a ko ‘eni:
 Ko e Hou’eiki ke ‘oua ‘e fakatataua
 Ko Hou’eiki ke pukepuke mo Tauhi honau langilangi
 Ko Hou’eiki ke fiemalie ‘i he taimi katoa
Ko e ngaahi ‘ulungaanga pe to’onga ke tokanga’i:
To’onga ‘Uhinga ‘oku kau ki ai:
KAI TU'U / TU'U / TALANOA TU'U:
Pea mo ha feitu’u pe ‘oku anga ta’e faka’apa’apa ha kai tu’u telia e kelekele ‘eiki pea mo e ‘Iai ‘a Kinautolu ‘oku fakatapua. ‘I he potu kehekehe ‘oku te anga ta’e toka’i ha taha
LONGOA'A NOA'IA MO E FAKAHOAHA'ASI 'O KINAUTOLU (FALE 'OE TU'I)
Tukukehe ka ko ha katoanga ko e nonga mo e ta’efakahoha’asi ‘o e Palasi, kuo pau ke Tauhi. ‘Oku a’u pe eni ki ha’ate mamahi ia tu’unga ‘i ha lavea pe faingata’a’ia ‘oku ‘ikai pe ongo mai mei hoto ngutu telia e Hau
TUKUANGE 'ULU:
Ko ha’ate ‘apisia pe ‘oku te tukuange ‘ulu ai, ‘i he fakahikihiki e Hau, ‘oku ‘ikai ke toe ‘iai ha fakamamahi. Ko Palasi ko e tukuange ‘ulu pe ‘i he Hala pe Pekia ha taha ‘o Kinautolu ‘e Palasi
VALA HULUHULU TU'U, MOE SOTE LI KI TU'A:
‘Oku tapu eni he ‘oku ‘iai pe hono ‘uhinga he na’e fai pe ia he’e kakai takatakai
KAKA /TUKU ME'A/ TALANOA FAKALAKA 'I HE 'A 'O PALASI:
Ko e toputapu 'o e Palasi koe fakatataa'aki e LOTO TATAU.
HEKA ME'ALELE 'I PALASI:
Ko e hou’eiki pe ‘o Palasi mo kinautolu ‘oku lolotonga fe’ao ki he hou’eiki ‘i he loto me’alele ‘e ‘ataa. Ko e me’alele ko e faka’uli pe ‘oku ‘ata ka kuopau ke vala lelei mo ia. Tukukehe kapau ko ha uta ‘oku fiema’u ke pukepuke kuo pau ke ‘iai ha taha ia ki ai pea ko e toenga ke hifo kotoa ‘i tu’a he matapa. He 'ikai ke toe heka ha taha ko e ave ha uta ki loto Palasi. Ka te nau ngata pe mei mui, 'E 'ikai ke toe 'iai ha me'alele 'e toe a'u ki he pangai 'o Palasi. Ko ha taha ‘oku faingata’a’ia fakasino ‘oku fiema’u ki Palasi ‘oku totonu ke si’i heka pe ia. Ka kuo faingatamaki fakaesino, pea 'e lelei ange 'enau nofo pe mei 'api he 'oku ';ikai ha toe taha ke toe heka sea 'i loto Palasi ka ko kinautolu pe. Koe fakaha e faka'apa'apa. Ko e me’atatau pe ki he humai ki Palasi mo e hu ki tu’a ‘a e ngaahi me’alele.
FAI'ANGA KATOANGA PE KO E PAATI 'I PALASI ;A KINAUTOLU (FALE 'OE TU'I):
Teuteu mo e teunga ‘oku taau ki Palasi: Ta’ovala mo e kafa ‘a tangata ‘oku ta’etaau ke kiekie ‘a tangata. Ko fafine ke kiekie pe ta’ovala. ‘Oku ‘asi mai mo e kiekie nusipepa ‘oku toki kosi hake pe, tuku ‘aupito ia. Ko e ‘aho pe ‘o e katoanga ‘oku fai ki Palasi ‘e toki ‘asi ai e ngaahi teunga Faiva mo e sei moe tekiteki
Fakamalu mo e sio’ata la’a ‘Oku ‘ikai fai ha fakamalu ‘i Palasi ‘o a’u pe ki he ‘uha tukukehe ‘oka ‘oku ‘uha ka ‘oku to’o ‘eha taha ha me’a ‘a e hou’eiki ‘oku fiemau ke malu (manatu’i ko hono Tauhi ‘o hou‘eiki ko hohno fakahikihiki ‘o Kinautolu ‘o a’u ki he ‘ete faingata’a’ia mo e viviku. Me’apango kuo kau mo e kau matapule ‘e ni’ihi mo e kau fakafofonga ‘e ni’ihi he pule’anga ‘i hono ngaue’aki ‘o e matasio’ata la’a. Kataki 'oku 'ikai ke fai ha matasio'ata la'a 'i Palasi. ko e ngata 'ia kinautolu (fale 'oe Tu'i)
(‘Oku ‘ikai kau heni e matasio’ata vaivai)

Friday, March 9, 2018

Kupesi

KO E KUPESI 'O TONGA.

koe taha 'oe Kupesi koe TOKELAU FELETOA. 'Oku lahi e ngaahi faka'uhinga ki ai, ka ko 'eku fanongo tonu ko 'eni, he ta koe 'uhinga 'oe Tokelau Feletoa ki he KAKAI TONGA, KOE KAKAI FOLAU VAKATAHI PEA MO MA'U MO'UI MEI HE IKA MEI TAHI.
KO e TOKELAU FELETOA, NA'E 'UHINGA HONO NGAAHI 'OE KUPESI KO 'ENI, KOE FAKATAATAA KI HE KAKANO 'OE IKA KOE VALU HE TAIMI 'OKU MOHO AI. KAPAU LEVA TE TE HANGA 'O 'AI HAKE 'A HONO KAKANO KI HE ANGA 'ENE HU'U, PEA TE SIO LEVA KI HE TOKELAU FELETOA, KOE 'UHINGA KI HE KAKANO 'OE VALU.
PEA KOE TOKELAU FELETOA, NE UI 'AKI 'AE KUPESI KO 'ENI, KA KO HONO 'UHINGA KI HE KAKAI TONGA, KOE KAKAI FOLAU TAHI MO MA'U MO'UI MEI 'OSENI...
'OKU FEKAU'AKI LAHI 'AE TOKELAU FELETOA PEA MO E KUPESI KOE KALOU... .

 

Thursday, February 22, 2018

Lent 2018 - Entering the Spiritual Desert

Understanding the meaning of Lent: Temptation

Firstly, All glory to the Most High for His everlasting love and mercy on such a sinner like me, that I always and continue to be drowned and overwhelmed by His grace and mercy. Surely, without Him, I am nothing!

To be honest, temptation is a disease we all suffer from. I am tempted everywhere around me. From the smallest and littlest of things to the most extreme and extravagant of nothing into something. Most frequent temptations I've cross paths with consists of lust, eating and over-eating, spending - spending money I shouldn't and don't have, arguing with my husband, never giving in, social media and my most favorite of all, procrastination! The list can go on and on, but I'm most vulnerable in these because... I honestly don't know! I'm trying so hard to reason with myself on why I do such things, and why I give in. Why do I tend to my needs and wants in such ways? Why do I do things to "feel-good"? Some days, I feel self-control, most days I give in. I like to think of this as my utopia and that it is ok, and that I will ask for forgiveness later and surely God will forgive me. Well, I was WRONG! Not just a little, but on so many levels WRONG!

Matthew 4:1-11 is the story of Jesus' Temptation in the Desert. I contemplate so hard on this story and no matter how many time I read it, I become so contrite, despaired and broken. I'm sure it's because I feel so much guilt as I look at the way the Savior handles each circumstance and each situation to the very tee! To take a closer look to the precise of things, The Lord was led up by the Spirit into the wilderness to be tempted by the devil. He fasted forty days and forty nights and was then so famished. In that very moment, He was tempted by the devil. The devil first tempted Him to command rocks and stones into loaves of of bread. Jesus answered, "It is written, 'One does not live by bread alone, but by every word that comes from the mouth of God.'" Again, He was tempted by the devil as He was taken to the holy city and was placed on the pinnacle of the temple and said to Him, "If You're the Son of God, throw yourself down; for it is written, 'He will command his angels concerning you,' and 'On their hands they will bear you up, so that you will not dash your foot against a stone.'" But Jesus replied, "Again it is written, 'Do not put the Lord your God to the test.'" But the devil doesn't stop there, he take Jesus to a very high mountain and showed Him all the kingdoms of the world and their splendor; and said to Him, "All these I will give you, if you fall down and worship me"...Jesus replies, "Away with you, Satan! for it is written, 'Worship the Lord your God, and serve only Him.'" Then the devil left him, and suddenly angels came and waited on him.

How marvelous, how wonderful and my song shall ever be! How I cannot compare to such a grace, how I cannot compare to such strength! But me, small little me, take my will for granted, when Jesus paved the way and set the example for how easy, how simple, how victorious it is to defeat the devil, with merely denying his evil ways and clinging to the WORD of God! How amazing indeed! Who am I to question such strength? Who am I to take such grace and courage. I am simply nothing without GOD! My temptations are nothing.

Jesus makes temptation seems as if the devil is nothing of existence. The way He rebukes the devil, the way He pushes forward and declares the Word of God. It's simply beautiful. Temptation only seems a feeling of virtue to confide and indulge in because of our human ways. Instead the example that Christ sets before my eyes only describes temptation is to never yield to. With that in mind, I look at my temptations as things I can easily overcome. But why is it so hard for me to do so? I believe, it is of my human nature that temptation is something to be fond of. But the Word of God reminds me, "Yield not to temptation." My only job from here on out, is to obey! Not obey to indulge my temptations, but to obey the Word of God, simply as Jesus did in the desert! Obey the Word of God, and the Word of God speaks to never yield into temptation.

One of my daily indulgences is food! Oh yes do we all love food! However, the temptations of food results in guilt and extra weight. ugh! the weight. That's another blog in itself. As I walk this Lenten journey, I pray that my temptations never take over me. I keep singing in my head a hymn by Horatio Palmer: "Yield Not to Temptation" The lyrics really hit home on this, and it's what I'll sum up this blog with! May God Bless this Lenten journey. May His Spirit abide and His Word be ever true in my life. In Jesus' name  - Amen.

Yield not to temptation
For yielding is sin;
Each victory will help you,
Some other to win.
Fight valiantly onward,
Evil passion subdue;
Look ever to Jesus,
He will carry you through.
 
Shun evil companions
Bad language disdain;
God's name hold in reverence
Nor take it in vain.
Be thoughtful and earnest,
Kindhearted and true;
Look ever to Jesus,
He will carry you through.
 
To him that o'ercometh
God giveth a crown;
Through faith we will conquer,
Though often cast down.
He who is our Savior,
Our strength will renew;
Look ever to Jesus,
He will carry you through.
 
Refrain:
Ask the Savior to help you,
Comfort, strengthen and keep you;
He is willing to aid you,
He will carry you through.

Friday, January 26, 2018

KO E TALAFAKATAPUTAPU 'O E TU'I KANOKUPOLU.

Ngaahi Tala Fakatapu
 
1. TAPU MO HA’A MOHEOFO
2. TAPU MO E TU’IFALEUA
3. TAPU MO HA’A MA’AFU
4. TAPU MO HA’A LATUHIFO
5. TAPU MO E HA’A VAEA
6. TAPU MO E HA’A HAVEA LAHI MO HA’A HAVEA SI’I
7. TAPU MO E HA’A NGATA MOTU’A MO HA’A NGATA TUPU
8. TAPU MO E HA’A FALEFISI
9. TAPU MO E FASI TAPU
10. TAPU MO MALIEPO MO MOLOFAHA
11. TAPU MO E FOKOLOLO E HAU 


'E TOKI FAKALAHI LEVA KI HE 12-14 'OKAPAU KOE TALA FAKATAPUTAPU 'I HE TAUMAFA KAVA:
12. TAPU MO E TANGATA ‘O TU’ITONGA ‘OKU FIO ‘I HE ‘ALOFI ‘O E HAU
13. TAPU MO E ‘ALOFI NI MO E ‘ALOFI NA
14. TAPU MO E TOU’A 'EIKI.
PEA KO E ANGA LEVA 'ENI MO HONO 'UHINGA 'OE TA LA FAKATAPUTAPU. 'E LAVA PE FOKI KE TE ;ILO'I 'I HA HA'OFANGA KO HAI 'OKU ''IAI PEA TE LAVA LEVA 'O TO'O MEI HENI 'AE FKTAPU TOTONU KI HE KAKAI TOTONU 'OKU NAU 'I HE HAU'ATEA , PE HA'OFANGA KOIA, PE KOE KATOANGA PE KOE 'APISIA KOIA.
HE'IKAI LEVA KE TE FU'U TOE NOFO KE UIAKI HONAU HINGOA FAKANOFO NOPELE, KAE UI 'AKI 'AE HA'A PEA 'E NOUNOU PEA HE'IKAI KE TE TOE HELA'IA HE UI TAHATAHA 'AE KAU NOPELE 'OKU 'IAI.
1. Ha’a Moheofo- Ko e Tu’I Kanokupolu ia
2. Tu’I Faleua- Ko e Tu’I Pelehake ia
3. Ha’a Ma’afu- Ko Tupou To’a mo e Mokopuna ‘o Ma’afu ‘o Tu’I Tonga
4. Ha’a Latu Hifo- Ko Nuku ia mo Niukapu mo hona Fa’ahinga
5. Ha’a Vaea- Ko e Tungi ia mo Fotofili mo Luani Fakafanua mo Falekaono kau atu mo Ma’atu
6. Ha’a Havea Lahi- Ko Ma’afu ia mo Fohe, Fielakepa, Lavaka, Tu’ivakano, Vaea, Lasike, Momotu
7. Ha’a Havea Si’i- Ko Ika(holonga, Vv) Mo Maka (Taoa, Vv) mo Tu’ihalamaka
8. Ha’a Ngata Motu’a- Ko ‘Ahio ia mo Ve’ehala mo Kapukava, Vaha’I mo ‘Ahome’a ( Ko Vaha’I ko e Malanga ia ‘a Latuhifo ko ‘Ahome’e ko e tupu’anga ia ‘o e kau Ha’a Ngata Motu’a)
9. Ha’a Ngata Tupu- Ko ‘Ulukalala ia mo hono hako mo e ongo matu’a ko Faka’ilotonga mo Mapakaitolo.
10. Ha’a Falefisi- Ko e Tu’ilakepa mo e Tui’Ha’ateiho mo e Tu’I’afitu, ‘oku lau ki ai mo Malupo mo Havea Tu’iha’angana, ka ko e ongo Ha’angana kinaua ko e fakahu kinaua ki Falefisi, ko ‘ena muimui ‘I he’ena fa’ele ‘ia Makahokovalu ‘I he’ene Tu’I Lakepa.
TOKI NGAUE'AKI 'ENI HE TAIMI 'OE TAUMAFA KAVA PE.
11. Fasi Tapu- Ma’afu mo Ve’ehala, Ata mo Vaha’I, ‘oku nau nofo ‘I he Fasi Tapu ‘I he Taumafa Kava ‘o e Tu’I Kanokupolu
KOE TU'UNGA TOTONU PE 'ENI 'I HE TAUMAFA KAVA 'OKU TOKI FAKATAPUI AI 'A LAUAKI PEA MO MOTU'APUAKA.
12. Maliepo mo Molofaha- Ko Maliepo ko Lauaki ia pea ko Molofaha ko Motu’apuaka ia mo hona takitaha fa’ahinga.
KOE KAU TOUTAI MO E TAIMI 'OKU TOKI FAKATAPUI AI KINAUTOLU HE TAUMAFA KAVA.
13. Ko Fokololo ‘o e Hau- Ko Ula mo Leka, ‘Akau’ola mo Tuita, Fakatulolo, Vehikite, Leka,Lutui-Pa-Lelei ko e kau foheloa ia mo Fulivai mo e kau fohe nonou mo e tokolahi ‘o e kau Moala.
14. Kanoloto’a ‘o e Hau- ‘Oku ‘ulu ai ‘a Napa’a, kau ki ai ‘a Monu mo Fa’oa, Tovi, Lei’ataua pea mo Kamoto.


TOKI NGAUE'AKI 'ENI HE TAIMI 'OE TAUMAFA KAVA.
15. Tou’a ‘Eiki- Ko e ‘uluaki ui ia ‘o e tou’a ‘Eiki ko e ‘oatu ki ai ‘o e ‘Eiki Ha’a Havea ko Vaea o e tou’a ‘Eiki ia ‘I he Faka- Kanokupolu, ka ko’eni kuo toe fonu’eiki ‘a e tou’a 'IA Tungi, Tupouto’a, ‘Ulukalala mo Kalaniuvalu. HE KUO NAU 'I HE TOU'A.

KOE TAIMI LAHI 'OKU TE 'I HA FA'AHINGA KATOANGA , 'OKU 'IKAI KE 'AFIO AI 'AE TU'I PEA 'E FAI LEVA 'AE TALA FKTAPU KI HE 'EIKI ;E 'IAI, PEA MO MALIEPO MO MOLOFAHA (FA'A NGAUE'AKI PE 'AE MOTU'APUAKA MO LAUAKI. HE KOE FAKAPANGAI KOTOA PE 'OKU FAKAHOKO, 'OKU FAKAHOKO IA 'I HONA PANGAI 'OKU NA PULE KI AI MOE HAU 'OE TONGA. 'OKU 'IKAI HA NOPELE 'E PULE KI HE FAKAPANGAI 'I PANGAI PE KO HA ME'A 'E 'AFIO AI 'AE HAU KO LAUAKI PE MO MOTU'APUAKA 'OKU NA PULE KI HE OUAU 'OE PANGAI. KOIA 'OKU MAHU'INGA KE FAKATOKANA'I HE'E KAKAI.



HA'A HAVEA LAHI

Doing some research on my Mom's paternal side:

HA'A HAVEA LAHI.
Ko e ki'i fkmatala ke faingofua ange ho'omou mahino'i 'ae Ha'a Havea Lahi mo hono 'u me'a ke mou 'ilo'i ki ai.........
Ko e Ha’a ko eni ko e fanau ‘a Mataele (Tu’apiko) ko hono 3 ‘o e Tu’i Kanokupolu pea ko kinautolu eni: Vuna, Mataele’usitea, Fohe, Hafoka mo Toafilimoe’unga ko ‘enau fa’e ko Papa Ha’amea ‘ofefine ‘o e Tu’i Ha’amea ko Aokatoa.
Na’e toe fanau (FOKONOFO) mo e tehina ‘o Papa ko ‘Umukisia kia Mataele ‘o ‘iai ‘a Vaea, Tu’ivakano, Momotu, Mohulamu’ipangai, Tuilua mo Tuiavu.
Ko Papa mo 'Umukisia koe ongo tautehina.
Ne fanau mo e tamaha ko Tu’imala kia Mataele ‘o ‘iai ‘a Fielakepa, pea mo Fatafehi, ‘a e Tu’itonga fefine ‘o ‘iai ‘a Lavaka.
Koe’uhi ne folau ‘a Vuna ia ki Vava’u ‘o Tu’i Vava’u pea Tu’i Kanokupolu leva ‘a Mataele’ujitea ne hoko hake leva ‘a e foha ‘o Hafoka ‘a Ma’afu Tukui’aulahi ‘o ‘ulu ‘i Ha’a Havea. Ko e Ha’a eni ne maau ‘enau fokotu’utu’u mo malohi pea na’e ilifia’i ma’u pe kinautolu KO E 'UHII KO 'ENAU UKI KAKAI HE NA'E TOKOLAHI HONAU KAKAI, EPA MO 'ENAU 'ILOA HE TAUHI VA, he koe Ha'a 'oku tukufakaholo 'iate kinautolu 'ae tauhi va.
MA'AFU (TUKUI'AULAHI)
Ko e ‘ulu eni ‘o Ha’a Havea Lahi pea ko e taha ia ‘o e ngaahi hingoa ne fakanofo ke nopele Ma’utofi’a pea Tukufakaholo ‘i hono foaki ‘o e Konisitutone ‘i he 1875 ‘e Taufa’ahau Tupou I. Ko hono tofi’a ko Tokomololo pea mo Vaini ‘i Tongatapu. Ko kinautolu leva eni ne fakanofo ki he hingoa ni talu mei he 1875 ‘aia ko:
1. Lote 1875
2. Finau Filimoe’ulie
3. Siotame Fakatulolo
4. Tevita ‘Ungatangitau
5. Siosaia Lausi’i (1997 – kei laumalie)
MATAPULE: 1. ‘Apihala ko e matapule ‘a Ma’afu ‘oku ne nofo Vaini
2. Tokoma’atu
3. Tahifute
.........................................................................................................
FOHE:
Ko e hingoa eni ne toki fakanofo ko e Nopele Ma’utofi’a pea tukufakaholo ‘i he 1880 pea ko hono tofi’a ko Puke ‘I Tongatapu. Ko kinautolu leva eni ne hoko ki he hingoa Nopele ni ‘a ia ko:
1. Siosaia 1880
2. A. Tu’ipeatau
3. Suliasi (1906 – 1933)
4. Tevita Kavapalu (1934 – 1976)
5. Samiuela Kavapalu
MATAPULE: Feke ko e matapule ‘a Fohe pea ‘oku nofo Puke pe.
.........................................................................................................
LASIKE:
Ko e Lasike ko e tama ‘a Toafilimoe’unga ki he Fisi ko Radikedike ‘aia ‘oku fakanofo ko Lasike. Na’e toki fakanofo ‘a e hingoa Lasike ‘i he 1894 ko e hingoa Nopele Ma’utofi’a mo Tukufakaholo. Ko hono tofi’a ko Lakepa ‘i ‘Ahau, Lakepa ‘i Neiafu, Lakepa ‘i Ha’atafu, Lakepa ‘i Kala’au, Lakepa ‘i ‘Eua, Lakepa ‘i Navutoka, Lakepa ‘i Ha’amea, Fonongahina mo Tafangafanga ‘i Hahake. Ko kinautolu leva eni ne fakanofo kiai ‘a e hingoa ni ‘aia ko:
1. Taniela 1894
2. Tevita Tu’amoheloa
3. Anga’aetau
4. Saletili Manu’ofahiki
5. Havea Hikule’o Tu’uhetoka
MATAPULE: Vakalahi- Ha’a Havea Lahi
....................................................................................................
TU'IVAKANO:
Ko e hingoa ko eni na’e kau ia ‘i he fuofua fakanofo koia ‘i hono foaki ‘o e Konisitutone ‘i he 1875 ‘e Taufa’ahau Tupou I ke hoko ko e Nopele Ma’utofi’a pea Tukufakaholo. Ko e tofi’a ‘o e hingoa ni ko Nukunuku, Matafonua, Matahau mo Vaotu’u ‘i Tongatapu ni pe. Ko kinautolu leva eni ne hoki ki he hingoa ‘aia ko:
1. Manu’otua 1875
2. Setiveni Manoa pekia 1912
3. Tevita Saga ‘Upolutele 1912 – 1923
4. Siosiua Kaho 1923 – 1958
5. Siaosi Ngalumoetutulu Kiutau’ivai Kaho 1958 – 1986
6. Siaosi Ngalumoetutulu Siale’ataongo Kaho 1986 current
MATAPULE: 1. Mala’efo’ou ( ko e matapule ‘a Tu’ivakano ka ko e taha ‘o e matapule ‘a e Tu’iha’atu’unga, ‘oku nofo Matahau;
2. Fe’aokihala ko e matapule ‘a Tu’ivakano ka ko e motu’a ‘a e Tu’i Ha’atu’unga nofo Vaotu’u;
3. Tongi matapule mo ia ‘a Tu’ivakano ‘I Nukunuku.
4. Faleafa matapule mo ia a Tu’ivakano ka nofo Kolomotu’a.
HA'A TUFUNGA:
1. Haukoloa ko e ha’atufunga na’e foakiange ma‘a Tu’ivakano pea ‘oku nofo Nukunuku;
2. Ma’u-’i-Neau Ha’atufunga ‘a Tu’ivakano nofo Nukunuku pe
TEHINA:
1. Puleiku nofo Vaotu'u.
2. Kuita nofo Nukunuku.
....................................................................................................
VAEA.
Ko e taha eni ‘o e ngaahi hingoa na’e kau ‘I he fuofua fakanofo koia ‘i he foaki ‘o e Konisitutone ‘i he 1875 ‘e Taufa’ahau Tupou I ke hoko ko e Nopele Ma’utofi’a pea Tukufakaholo. Ko e tofi’a ‘oe hingoa ni ko Houma ‘i Tongatapu ni.
Ko kinautolu leva eni ne hoko ki he hingoa ‘aia ko:
1. Jiosaia Tava (1875 – 1885)
2. S. Kulikefu (1885 – 1886)
3. S. Nuku (1886 – 1893)
4. Siosaia Pau’uvale Loloa’atonga ( – 1939)
5. ‘Alipate-halakilangi Tupou (1942 – kei laumalie)
MATAPULE:
1. Faivamalie ko e tupu mei he Ha’amoa ka ko e matapule ‘a Vaea
2. Kula-‘i-mahofa ko e matapule ‘a Vaea nofo Houma pe.
HA'A TUFUNGA:
1. ‘Ahau ko e Ha’atufunga na’e foaki ma’a Vaea pea ‘oku hokokhoko pe ‘I Houma.
2. Ma’ungatai ko e Ha’atufunga ‘a Vaea pea ‘oku nofo Houma pe.
TEHINA:
Tu’ivakanofisi ko e tehina ‘o Vaea pea ‘oku nofo Houma pe
.................................................................................................
FIELAKEPA:
Na’e toki fakanofo ‘a e hingoa Fielakepa ko e hingoa Nopele Ma’utofi’a pea Tukufakaholo ‘i he 1880 pea ko hono tofi’a ko Havelu loto ‘i Tongatapu ni.
Ko kinautolu kuo fakanofo kiai ‘a e hingao fakanofo ni ‘aia ko:
1. ‘Aisea 1880 -
2. S Tongaliuaki
3. Siaosi Niumeitolu
4. Siosaia Aleamotu’a
5. Paula Longolongo’atumai Aleamotu’a
6. Siosaia Tupou Aleamotu’a
7. Tongapo'uli Aleamotu'a
MATAPULE:
1. Mafua 'i Fanga'uta
TEHINA:
1. Tupouleva ko e tehina ‘o Fielakepa ka ‘oku ne tauhi e kainga ‘i Folaha.
.....................................................................................................
LAVAKA:
Ko e hingoa eni na’e kau ‘I he ‘uluaki fakanofo nopele ‘I he foaki ko ia ‘o e Konisitutone ‘I he 1875 ‘o hoko ai ko e hingoa nopele ma’utofi’a pea tukufakaholo. Ko e tofi’a ‘o e hingoa ni ko Fualu mo Pea ‘I Tongatapu ni.
Ko kinautolu ne fakanofo ki he hingoa Lavaka ‘aia ko:
1. ‘Emosi -Siulai 1875 – Novema 1875
2. F. Mafimatapule 1875 –
3. Sulunga
4. Maliu-mo e-ao
5. Folaumoetao
6. Tevita (1918 – 1919)
7. Sione Fatainu’uhiva
8. Pilinisi ‘Aho’eitu ‘Unuaki-‘o-Tonga Tuku’aho (1980 – kei laumalie)
(Ne tu’u e hingoa ni ‘o ‘ikai ha ‘ea ki ai pea fakanofo leva ‘a Pilinisi ‘Aho’eitu ‘Unuaki-‘o- Tonga Tuku’aho ki he hingoa Ma’utofi’a mo Tukufakaholo ko e laine fo’ou)
MATAPULE:
1. Seuli ko e tupu’i Ha’amoa pea ‘oku nofo ‘i Pea
.................................................................................................
MOMOTU:
‘Oku ‘ikai ke fakanofo nopele ‘a e hingoa ni ka ko e malanga ‘a Ha’a Havea ki Ha’a Ngata.
................................................................................................
HA'A HAVEA SI'I:
IKA:
Ko e ‘ulu ‘o Ha’a Havea Si’I ko Ika mei Holonga Vava’u neongo ‘oku ‘ikai ko ha Hingoa Ma’utofi’a ka ‘oku Tukufakaholo pea faka’apa’apa’a ‘ia’i, ‘a e hingoa ni ‘i Vava’u kae tautautefito ki he kainga ‘o La'a kuo unga fonua, Taufa’ahau tupou IV, Holonga Vava’u.
....................................................................................................
MAKA:
Ko Maka eni ‘o Taoa ko e Ha’a Havea si’i pe ko Makataoa mei he tofi’a ‘o Tupouto’a ko Taoa.
...................................................................................................
TU'IHALAMAKA:
Ko e taha ‘o e kau Ha’a Havea Si’i ‘a Tu’ihalamaka. Ko e hingoa ‘oku Tukufakaholo pea faka’apa’apa’ia’i ‘i Vava’u neongo ‘oku ‘ikai ko ha hingoa Ma’utofi’a. ‘Oku ne tokanga’i e kainga ‘o Ovaka, Vava’u. 'OKU 'IKAI KO HA NOPELE.
MATAPULE:
1. Taimi-folau-‘oe-Hau ko e matapule ‘a Tu’ihalamaka pea ‘oku ne nofo Ovaka pe.
.......................................................................................................
‘Oku kau foki mo FALE'OSI nofo Feletoa pea mo mo LAPOTA nofo Neiafu ki he Ha’a Havea si’i. pea ‘oku na nofo Vava’u pe mo kinaua. Kau mo kinaua he hingoa 'oku faka'apa'apa 'ia'i 'i Vava'u foki.